Přehřátí organismu: jak ho poznat, co dělat a jak mu předcházet

Léto, vysoké teploty, sport nebo několik hodin strávených na přímém slunci. Stačí podcenit pitný režim, přecenit své síly nebo nemít možnost se ochladit a tělo může začít bojovat s přehřátím organismu. Zpočátku se může projevit jen únavou nebo bolestí hlavy, při výrazném přehřátí už ale může jít o vážný zdravotní stav.

Co je přehřátí organismu?

Lidské tělo se snaží udržovat svou vnitřní teplotu v poměrně úzkém rozmezí. Když je nám horko, ochlazujeme se především pocením a odpařováním potu z pokožky. Za určitých podmínek ale tento mechanismus přestává stačit.

K přehřátí může dojít například při vysokých venkovních teplotách, pobytu v nevětraném prostředí nebo při intenzivní fyzické aktivitě. Riziko se zvyšuje také při nedostatečném příjmu tekutin a vysoké vlhkosti vzduchu, kdy se pot z pokožky hůře odpařuje.

Přehřátí proto nehrozí pouze při opalování. Potkat může běžce, cyklistu nebo turistu, ale také člověka pracujícího v horkém prostředí.

Jak poznat přehřátí organismu?

První příznaky není dobré ignorovat. Organismus nám jimi dává najevo, že už se s vysokou teplotou a zátěží nedokáže optimálně vypořádat.

Mezi možné příznaky přehřátí organismu patří:

• výrazná únava a slabost

• bolest hlavy

• nevolnost

• závratě

• silné pocení

• pocit žízně

• svalové křeče

• zrychlený tep nebo dýchání

U závažného přehřátí se mohou objevit poruchy vědomí, zmatenost, kolaps nebo velmi vysoká tělesná teplota. Takový stav vyžaduje rychlou zdravotnickou pomoc.

Přehřátí, úpal a úžeh: jaký je mezi nimi rozdíl?

Příznaky se mohou překrývat a úžeh se navíc může projevit až několik hodin po pobytu na slunci.

Co dělat při přehřátí organismu?

Jakmile se během sportu, práce nebo pobytu venku objeví výrazná slabost, závratě či nevolnost, není dobré snažit se aktivitu za každou cenu dokončit.

• Přesuňte se do stínu nebo chladnějšího a dobře větraného prostředí, uvolněte zbytečné vrstvy oblečení a začněte tělo postupně ochlazovat. Pomoci mohou chladné obklady, ovívání nebo vlažná až chladnější voda.
• Pokud je člověk při vědomí a dokáže bezpečně pít, měl by postupně doplňovat tekutiny. Při delší fyzické zátěži mohou být důležité také elektrolyty, protože potem neztrácíme pouze vodu.
• Při zmatenosti, poruše vědomí, kolapsu, křečích nebo velmi vysoké tělesné teplotě je potřeba stav považovat za akutní a přivolat zdravotnickou pomoc. Člověku s poruchou vědomí nepodávejte tekutiny ústy.

Přehřátí při sportu: pozor na kombinaci horka a výkonu

Běh, cyklistika, turistika nebo jiné venkovní sporty představují v horkém počasí pro organismus větší zátěž. Tělo vytváří teplo samotným pohybem a zároveň se musí vyrovnávat s vysokou okolní teplotou.

V letních měsících proto nemusí být dobrým nápadem snažit se za každou cenu držet stejné tempo jako za chladnějšího počasí. Výkon přizpůsobte teplotě a vlhkosti, náročnější aktivitu plánujte spíše na ráno nebo večer a během pohybu pravidelně pijte.

Zvlášť opatrní buďte během prvních horkých dnů. Organismus potřebuje určitý čas, aby si na sportování ve vyšších teplotách zvykl.

Pitný režim jako základ prevence

Při pocení ztrácíme vodu i elektrolyty. Pokud tekutiny průběžně nedoplňujeme, schopnost organismu regulovat teplotu se může zhoršovat.

Nespoléhejte pouze na pocit žízně. Při delším pobytu venku nebo sportu je vhodnější pít pravidelně po menších dávkách. Potřeba tekutin je individuální a závisí na teplotě, intenzitě pohybu, délce aktivity i míře pocení. Stejně tak není vhodné snažit se nedostatek tekutin dohnat vypitím několika litrů vody najednou. Extrémně vysoký příjem samotné vody může narušit rovnováhu elektrolytů v organismu.

Více si přečtěte v článku Pitný režim.

Jak přehřátí organismu předcházet?

Základem je přizpůsobit svůj den aktuálním podmínkám. Během veder:

• omezte fyzickou aktivitu v nejteplejší části dne a vyhledávejte stín
• noste lehké, vzdušné oblečení, pokrývku hlavy
• nezapomínejte na pravidelný příjem tekutin

A jedno pravidlo platí pro všechny: pokud se necítíte dobře, výkon počká. Varovné signály přehřátí není vhodné „rozchodit“ nebo „rozběhat“.

Když tělo říká, že má dost

Horké letní dny si nemusíte odpírat. Výlet, běh ani cyklistika nejsou problémem, pokud podmínkám přizpůsobíte tempo, délku aktivity a příjem tekutin.

Přehřátí organismu může začít poměrně nenápadně, proto věnujte pozornost únavě, bolesti hlavy, nevolnosti nebo závratím. Včasné přerušení aktivity a ochlazení může zabránit tomu, aby se z běžného letního výletu stal zdravotní problém.

FAQ – nejčastější otázky o přehřátí organismu

Jak poznat přehřátí organismu?

Mezi typické příznaky patří slabost, únava, bolest hlavy, závratě, nevolnost, výrazné pocení nebo svalové křeče. Zmatenost, porucha vědomí či velmi vysoká tělesná teplota jsou varovné příznaky závažného stavu.

Jaký je rozdíl mezi úpalem a úžehem?

Úpal souvisí s celkovým přehřátím organismu a selháváním termoregulace. Úžeh vzniká v souvislosti s přímým působením slunečního záření, zejména na oblast hlavy a šíje.

Co dělat při přehřátí organismu?

Přerušte fyzickou aktivitu, přesuňte se do chladnějšího prostředí, začněte tělo ochlazovat a pokud jste při vědomí, postupně doplňujte tekutiny. Při závažných příznacích je nutná zdravotnická pomoc.

Může dojít k přehřátí i ve stínu?

Ano. Rozhodující není pouze přímé slunce. Rizikem může být také vysoká teplota, vlhkost, fyzická aktivita nebo pobyt v horkém a špatně větraném prostředí.

Jak zabránit přehřátí při sportu?

Sportujte pokud možno v chladnější části dne, přizpůsobte intenzitu počasí, pravidelně doplňujte tekutiny, noste lehké oblečení a při prvních známkách přehřátí aktivitu přerušte.

Může přehřátí způsobit svalové křeče?

Ano. Při fyzické aktivitě v horku může výrazné pocení a únava svalů přispět ke vzniku křečí. Důležitý je proto dostatečný příjem tekutin a při delší zátěži také odpovídající doplnění elektrolytů.