Z Tatranu až na domácí šampionát. Čtyři florbalistky otevřeně o reprezentaci, tlaku a regeneraci

Co všechno obnáší cesta na florbalový vrchol a jaké to je čelit tlaku zaplněných hal na domácím mistrovství světa? Čtveřici opor pražského Tatranu Střešovice – Karolínu Stůjovou, Barboru Huskovou, Lindu Fuchsovou a Michaelu Mechlovou – nespojuje jen dres s ikonickým „T“ na prsou, ale také výrazná stopa v české reprezentaci. Zatímco některé z nich sbíraly cenné kovy už v juniorských výběrech, jiné si své místo v národním A-týmu musely tvrdě vybojovat těsně před vrcholnou akcí. V otevřeném rozhovoru se ohlížejí za elektrizující atmosférou nedávného domácího šampionátu 2025 v Brně a Ostravě a upřímně popisují daň, kterou si elitní sport vybírá na těle i na duši, a také prozrazují, proč je pro ně umění správně regenerovat naprostou nutností.

Začátky a cesta k reprezentaci

Pamatujete si svůj první florbalový trénink? Co vás u toho sportu udrželo?

Karolína Stůjová:
První florbalový trénink si popravdě nepamatuju, byla jsem hodně malá. Co mě u toho sportu udrželo? Určitě to, že jsem s klukama trénovala a hrála do věku, co to šlo.

Byl moment, kdy jste si řekla: „Tady to myslím vážně“?

Barbora Husková:
Kdybych to s florbalem nemyslela vážně, tak u něj určitě nevydržím tak dlouho. Neumím dělat věci na půl plynu, vždycky jen na 100 %.

Jak dlouhá byla vaše cesta do reprezentace?

Linda Fuchsová:
Do juniorské reprezentace jsem byla zařazena již od začátku mého věkového cyklu, takže tam byla cesta asi nejkratší možná, čehož si dodnes moc vážím a hodně mi to dalo. V ženské reprezentaci je tomu už trochu jinak, první polovinu loňského reprezentačního cyklu jsem součástí týmu nebyla. První pozvánka mi přišla v lednu 2025, bylo to poslední místo na kempu, které si Prochy (náš trenér) šetřil pro někoho podle aktuální formy. Od začátku jsem se ale v týmu cítila skvěle i přesto, že jsem byla nově příchozí, což určitě ovlivnilo i mé výkony, díky kterým jsem potom s národním týmem měla tu čest až do vrcholu cyklu – prosincového šampionátu.

Co bylo nejtěžší překonat – fyzicky nebo mentálně?

Michaela Mechlová:
Práce v únavě. Samozřejmě je to velmi těžké, ale během toho reprezentačního cyklu se hráčky s tou únavou potýkají často, takže to není úplně něco nového. Sportovec je nějakým způsobem na to připravený nebo zvyklý. Zároveň máme okolo sebe skvělé lidi, kteří nám s tím pomáhají, aby únava byla menší a my mohly podávat ty nejlepší výkony.

Co byste dnes poradila holkám, které s florbalem začínají?

Karolína Stůjová:
Ať to hlavně dělají s radostí a s chutí a ať si jdou za tím, po čem touží.

Florbal a zátěž pro tělo

Florbal působí dynamicky, ale kde tělo dostává nejvíc zabrat?

Barbora Husková:
Je to individuální, ale u mě konkrétně to jsou kyčle.

Co vás během sezony bolí nejčastěji?

Linda Fuchsová:
Bývají to samozřejmě svaly, nejčastěji na nohách, a to zadní stehna a třísla. A když je zátěže více než obvykle a je to třeba už na hraně nějakého přetížení, ozývají se i klouby – především tedy kolena, která při florbale mají skutečně obrovský zápřah.

Jak se liší zátěž během běžné sezony a při šampionátu?

Michaela Mechlová:
Je to určitě v čase na regeneraci a v množství zápasů. V lize máme jeden, někdy dva zápasy týdně, a během MS máme plus minus za týden pět zápasů. Plus před MS bývá ještě soustředění a to se nedá srovnávat.

Vnímáte rozdíl mezi tím, jak jste regenerovala v juniorském věku a dnes?

Karolína Stůjová:
Určitě vnímám rozdíl. Každý roste a učí se novým věcem, a to i ve sportu – jak ve vnímání, tak ve hře. Za mě je to určitě velký rozdíl.

Regenerace – proč ji nepodceňovat

Co se stane, když regeneraci podceníte?

Linda Fuchsová:
Únava i bolesti se potom kumulují, ale tím, že tréninkový proces pokračuje, tak na sobě vnímám, že nejsem schopna podávat 100% výkony. To považuji za velice špatné, jelikož tréninky člověk tráví spoustu času, a když nejsem schopná je odmakat naplno a ještě se tím vystavuji vyššímu riziku úrazu, je potřeba si uvědomit, že to neplní účel rozvoje, ale zátěž je v tu chvíli spíše kontraproduktivní. Snažím se to pak vždy co nejdříve napravit a tělo poslechnout.

Máte nějaký „varovný signál“, kdy víte, že tělo potřebuje pauzu?

Michaela Mechlová:
Ano, to mám. Myslím si, že by to měl mít každý, protože je velmi důležité vnímat tělo a vědět, kdy toho je už příliš.

Jak vypadá váš ideální regenerační den?

Barbora Husková:
Nejlepší regenerací je pro mě jednoznačně wellness, kde si odpočine jak tělo, tak i hlava. V případě, že na tento způsob regenerace nemám prostor, využívám lymfatické kalhoty nebo masážní pistoli.

Co je podle vás největší chyba mladých sportovců v péči o tělo?

Karolína Stůjová:
Největší chyba u mladých sportovců je to, že neumí poslouchat své tělo. Kolikrát to tělo dává najevo, že je něco špatně nebo potřebuje odpočinout, a my ho neposlechneme a může se pak stát něco vážnějšího.

Jak důležitý je spánek oproti masážím nebo protahování?

Linda Fuchsová:
Pro mě osobně je spánek základ celé regenerace. Jelikož jsem studentka, tak nezatěžuji tělo pouze po fyzické stránce, ale i mozek čerpá spoustu mé energie. Dobře se vyspat – ať už si po dlouhém týdnu o víkendu přispat, nebo si ve dne dát kratší power nap – je proto pro mě nejosvědčenější forma regenerace. Masáže jsou už méně častou variantou, kterou volím, ačkoliv je to též nenahraditelná forma relaxace.

ALPA v praxi sportovkyň

Používáte ALPA masážní přípravky při přípravě před výkonem, nebo spíš po něm?

Michaela Mechlová:
Ano, používám především hřejivé přípravky (emulzi, roztok) před rozcvičením. Vyhovuje mi, že svaly rychleji prohřejí a já mám pocit, že jsou lépe připravené na zátěž. Díky tomu se cítím jistější při prvních dynamických pohybech a mám větší komfort při změnách směru nebo sprintech. Beru to jako součást své rutiny před výkonem, která mi pomáhá nastavit tělo i hlavu na zápasový režim.

Pomáhá vám chladivý efekt po náročném tréninku?

Barbora Husková:
Po tréninku nebo i po zápase máme možnost se zchladit v kádi s ledovou vodou, což vždy ráda využiju, protože se pak cítím mnohem lépe a nemám tak těžké nohy. Pokud ale nemáme k dispozici káď s vodou, například na venkovních zápasech, využívám masážní chladivou emulzi ALPA. Ta mi pomáhá svaly příjemně zchladit a podpořit regeneraci i v podmínkách, kde nemáme kompletní regenerační zázemí.

Dáváte přednost rychlé domácí regeneraci, nebo odborné masáži?

Linda Fuchsová:
Když je časová kapacita na komplexnější pověnování se tělu, ráda si dopřeju masáž vedenou odborníkem. Častější je pro mě ale spíše ta domácí forma regenerace.

Co byste doporučila mladším hráčkám mít vždy ve sportovní tašce?

Michaela Mechlová:
Já osobně bych doporučila mít vždy po ruce ochranné brýle, které zabrání úrazům očí. Ale když byste se podívali do sportovní tašky naší fyzioterapeutky, tak tam vždy najdeme několik produktů ALPY, které nám pomáhají k našim sportovním výkonům. Jsou to především hřejivé a chladivé emulze před zápasem a po něm.

Zároveň využíváme produkty ALPA také v rámci hygieny. Šampony a sprchové gely ALPA jsou nedílnou součástí naší domácí kabiny a běžné pozápasové rutiny.

Hlava, tlak a domácí mistrovství světa

Domácí MS v Brně a Ostravě 2025 – byl tlak větší než obvykle?

Karolína Stůjová:
Byl to tlak, ale ten zdravý, jak se říká. Já nejsem typ člověka, co by byl nervózní v těchhle situacích. Ale bylo to určitě cítit v dobrém.

Cítila jste podporu publika jako energii, nebo spíš odpovědnost?

Linda Fuchsová:
Měla jsem automatismus přemýšlet o divácích spíše jako o kriticích, a tedy o hlavních spouštěčích tlaku. Se začátkem šampionátu jsem ale tento názor ihned změnila, jelikož mě každý jeden zápas přesvědčoval o opaku. Ke konci mistrovství to pro mě bylo už něco, na co jsem se vždy velice těšila, protože energie z našich fanoušků přímo sršela a podpora, jakou nám dávali, byla naprosto nepopsatelná.

Máte nějaký způsob, jak si „vyčistit hlavu“ před důležitým zápasem?

Barbora Husková:
Mám určitou zápasovou rutinu, při které dostatečně zaměstnám hlavu tak, abych se mohla plně koncentrovat na zápas.

Co vám pomáhá zvládnout nervozitu?

Michaela Mechlová:
Musím říct, že úplně nejsem člověk, který by nějak hodně trpěl na nervozitu. Někdy mě chytne taková ta zdravá nervozita, která po chvíli opadne. Ve chvíli, kdy přijde, si z toho nedělám hlavu, ve zdravé míře to ke sportu patří.

Osobnější rovina

Co vám florbal dal mimo sport?

Barbora Husková:
Florbalová komunita pro mě představuje takovou druhou rodinu.

Co vás na tomhle sportu pořád baví?

Michaela Mechlová:
Lidé, které mám okolo sebe, kteří mají stejné nadšení pro tento sport a pro své zlepšování.

Představíte si život bez pohybu?

Linda Fuchsová:
Určitě ne. Stačí mi den dva volna bez florbalu nebo jiné aktivity a už mám divný pocit, že těm mým dnům něco chybí. Ačkoliv kvalitní volno, kdy hlava i tělo mají prostor zregenerovat, vždy ocením, dlouhodobě jsem se pohybu a sportu vždy držela a držet stoprocentně i nadále budu.

Kdybyste měla mladým sportovcům poradit jednu jedinou věc o péči o tělo – jaká by to byla?

Karolína Stůjová:
Ať poslouchají svoje tělo a ať to nepodceňují.

Moc děkujeme za unikátní rozhovor rovnou se čtveřicí hráček a přejeme hodně úspěchů v další sportovní kariéře i osobním životě. Děkujeme Tatranu za poskytnutí rozhovoru a fotografie použité v článku.